Zaniklé vesnice
Padesátá léta ve 20. století se nesla ve znamení vyostřené mezinárodní situace, která byla vnímána citlivě i včesko-rakouském pohraničí. Došlo postupně k vytvoření ostře hlídaného hraničního pásma, s čímž souviselo rušení vesnic v tomto pásmu. Ve správním území Obce Staré Město pod Landštejnem se jednalo o likvidaci vesnic Rajchéřov, Romava, Staré Hutě, Košťálkov, Kuní, Dětříž, Pernárec a Košlák. Pohraničí tak postupně ztratilo svou někdejší tvář.
V roce 1950 v násilně zaniklých vesnicích žilo 1638 obyvatel, z toho v:
- Dětříži 127
- Košláku 41
- Košťálkově 338
- Kuní 112
- Pernárci 82
- Starých Hutích 222
- Rajchéřově 297
- Romavě 419
Staré Hutě
Katastrální rozloha 705 ha. V roce 1930 zde bylo 40 domů se 162 obyvateli, z toho 151 Němců. Dřívější název obce Glashütten (Sklářské hutě). Ve vesnici byla škola a myslivna, fara a pošta v Nové Bystřici. V roce 1779 si mohli obyvatelé Starých Hutí zakoupit domy a pozemky, které již delší dobu obývali a obdělávali od hraběnky Antonie z Clary–Aldringen. V této době se stala výroba skla nerentabilní a byla zastavena. Po té bylo provozováno pálení dřevěného uhlí a vaření smůly. Později se tkaly až do roku 1860 lněné a žíněné látky. Po otevření železnice Vídeň – Velenice – Praha v roce 1869 se ve větším rozsahu těžilo dříví a tím byly vytvořeny nové možnosti výdělku.
Škola byla vystavěna kolem r. 1880, kde dlouholetým řídícím školy byl pan učitel H. Fiala.
V roce 1948 byly zbourány domy vyhnaných Němců. Na území bývalé vesnice se nyní rozkládá les.
Romava
Dnes zaniklá obec Romava (Romau) se nacházela cca 10 km jihovýchodně od Nové Bystřice na rakouských hranicích u Velkého, dnes zvaného Romavského rybníka, v území zvaném „Hraniční les“.
Od roku 1489 byla vesnice přidělena k Dačicím, od roku 1550 byla místně příslušná k Nové Bystřici. Obec za dobu své existence nezaznamenala žádnou rozvojovou expanzi s ohledem na tvrdé podmínky a díky své poloze. Proto se jí dostalo dalšího neoficiálního jména – „Pustá“.
Před koncem II. světové války obec spravovala území o rozloze 441 ha, v obci stálo 67 domů s 251 trvale žijícími obyvateli. Na návsi stávala kaple Sv. Cruise.
Po skončení II. světové války byla obec vysídlena a od roku 1945 postupně zanikala s posilováním ochrany státní hranice.